Deník nastávající (?) majitelky II

Měla jsem nedávno sen. Zdálo se mi, že přesně 24.12. v 17:00 (tedy v době, kdy začínáme večeřet, protože v našem maloměstě hrají ochotníci živě v 18:00 na kostelní věži koledy do čtyř světových stran), mi volala paní chovatelka, že se narodila tři plyšátka: dvě holčičky a chlapeček. Takže úplný dárek pod stromeček. Probudila jsem se do šedivého deštivého větrného rána s dobrou náladou.

V sobotu dopoledne jsem procházela emaily a čekalo mě překvapení: napsala mi paní chovatelka. Popisovala, že je všechno v pořádku, na ultrazvuku bylo vidět tlukoucí srdíčko a krásná hlavička a taky to, že štěňátko je jenom jedno! Nedokážu dost dobře vyjádřit svoje překvapení, ale čím víc se mi to honí hlavou, tím víc mám neodbytný pocit, že fenečka má své vlastní plány, na které jsme my lidi krátcí. Ta milá, krásná, sladká okouzlující Hany je ve skutečnosti pěkný kulišák, který nás převeze úplně všechny. I její plyšátko bude nejspíš kulišátko. Po mamince.

Nejdříve Hany převezla paní chovatelku, když si nenechala mluvit do výběru partnera. Potom převezla všechny, kteří měli o její štěňátka zájem, protože plyšátko bude jen jedno. A jak Hany znám, bude to naprosto výjimečné štěňátko, po všech stránkách.

Zatímco většina akití komunity vesele putovně procházkovala, trávily jsme jakožto neputovní panička Feiko a já, určitý čas v zapálené diskuzi. Jana se přiklání k tomu, že se narodí kluk. To by podporovalo mé podivné "prokletí" ohledně psů: dosud jsem si ještě nikdy svého čtyřnohého kamaráda nevybírala, prostě nějak "vyzbyl", ale pokaždé se ukázalo, že lepšího z vrhu jsme si nemohli přát. Nyní bych si taky v podstatě vybrat nemohla. :-)

Na druhou stranu jsem přesvědčená o tom, že to bude holka, i když mé tušení často nebývá správné.

Tak nevím, jsem taková rozpolcená: paní chovatelce bych slečnu plyšátkovou moc přála a vlastně i Hanušce, protože by jí aspoň jedno štěňátko neuprchlo do světa a zůstalo by s ní. Nicméně na kluka chlupatého se těším už půl roku a moc.. ale vlastně není co řešit. Gameta akitího taťky už o všem stejně dávno rozhodla. A nám nezbývá, než si počkat na výsledek. Každopádně držte palce. Ale ne jedné ze stran, nýbrž za to, aby se plyše narodilo bez komplikací. Koneckonců, má všechen prostor mámě v bříšku pro sebe, stejně jako bude mít později i mámin mléčný bar. I když mám takové tušení, že nás Hany ještě něčím překvapí: možná tam někde schovává ještě další plyšátko, z dohledu "kamer". Nechme se tedy překvapit..