Bezejmenný

Vybrat jméno pro psího kamaráda, to je učiněná kalvárie. U Bondyho jsme to neřešili, Bondy už se tak prostě jmenoval, na své jméno slyšel, tak jsme nad tím ani nepřemýšleli. Zato nad jménem pro Mikyho se strhla lítá hádka; každý prosazoval to svoje a nehodlal ustoupit. Nakonec sestra zvítězila lstí a malou piraňu, kterou jsme si brzy na to dovezli, jsme učili slyšet na „Miky“.

Ve chvíli, kdy se začínaly rýsovat konkrétní obrysy akce zvané „Plyšátko“, přesněji řečeno „MOJE vlastní plyšátko, do něhož mi nikdo kecat nebude“, jsem začala přemýšlet i nad jménem. A jak už jsem psala dříve: když Japonec, tak jméno japonské, poetické, jedinečné, trefné, žádná inspirace CTRL+C seznamy. První kroky vedly na web „mojí“ CHS, konkrétně na údaje o odchovech. Hm. Poslední odchov je na I, bude následovat J.. Což je průšvih, protože japonština „J“ nemá a nezná, leda jako psané „Y“. Jediná možnost je psát to počeštělým roomaji. Fujtajbl, to nikdy!

Kudy jsem chodila, tudy jsem přemýšlela. Přítel to bral stoicky: Počkáme, co vymyslí paní chovatelka a buď se nám to líbit bude a je to vyřešeno, a nebo se to líbit nebude a pak se na něčem dohodneme. Rada to byla rozumná, ale kolotoč v mé hlavě se jí zastavit nepodařilo.

„Yama. Ne, to je blbost! Yasumi. Ani nápad, stejně to zní spíš jako pro fenu.“ Argh. Nemohla jsem to dostat ze své mysli. Je to jen jméno, nezáleží na tom, ale já si prostě přála vymyslet pro plyšátko něco jedinečného. Proč ten vrh nemůže být aspoň „K“? Od „K“ je tolik pěkných jmen..

A pak jsem se náhodou dívala na svůj oblíbený japonský anime seriál Kaleido Star. O čem to je, není důležité, důležitější je, že jsem sledovala předposlední díl a v něm zaznělo něco jako: „Watashi ni tenshi no kokoro kureta yonimo hitotachi otousan, okaasan, sore to Yume.“ [Lidé, kteří mi dali mé andělské srdce. Dva páry rodičů a také Yume.] (Tu japonskou větu berte s rezervou, nejsem si jistá, jestli můj sluch slyšel všechno korektně.) V tomto případě je Yume jméno malé sestřičky hlavní hrdinky.

Ostatně, motto celého seriálu je Tsubasa ha yume, soshite sora e; tedy: Mé sny mi dávají křídla a s nimi vzlétnu ke hvězdám. Nejdřív jsem slovu „Yume“ nevěnovala nejmenší pozornost. Přece jen, je asociováno s ženskou postavou. Ale čím víc se mi to omílalo v hlavě, tím víc se mi to zdálo perfektní. Proč by to nemohlo být jméno i pro mužského? Moji přezdívku považuje většina internetových entit taky za chlapskou.. A ten význam. Sen. To je přesně ono. Plyšátko je jedním z mých snů. Navíc jsem slovo Yume neobjevila v žádném z internetových seznamů a je-li mi známo, ani pes, ani fena takového jména tu v ČR neběhají. Je to slovo dvojslabičné a nesklonné, nezní to komicky ani dvojsmyslně. Zvukově je to zcela odlišné od „Miky“ a přitom je to po japonské stránce autentické. Jednoduše: geniální a perfektní. Přítel souhlasil, jméno je na světě! Moje plyšátko bude Yume.. nebo nebude?

Zdá se totiž, že písmeno „J“ bylo podstoupeno jiné chovatelské stanici. Tak tedy „K“? No, co se dá dělat, „K“ je dobrá volba, na to existuje mnoho pěkných jmen. Tak ani prý „K“ není volné. „L“? Jsem v koncích, na „L“ Japonci nemají naprosto NIC.

Jsou kolem celé té věci stále nějaké nejasnosti (alespoň pro mě), takže plyše plyšové je opět Bezejmenné. Alespoň prozatím.

Poznámka pro naši věrnou čtenářku, slečnu S.: Slovo „Yumi“, čili [Jumi], v japonštině  také existuje. Jeho význam je  však luk. Ale v nouzi by ani luk nebyl špatný. Já však dávám přednost snům :).

Poznámka pod čarou:

Vlastně jsem kdysi dávno chtěla mít psa, co by se jmenoval Tenshi [Tenši], anděl. To mě přešlo ve chvíli, kdy jsem toto slovo nesměle navrhla coby jednu z variant pro Mikyho. Rodina mě odpálkovala s tím, že to zní jako tenší (= tenčí), a že to abychom si rovnou pořídili ještě jednoho psa, co se bude jmenovat „Tlustší“. Na mé protesty, že to znamená „Anděl“, reagovali ujištěním, že průměrná populace touto znalostí neoplývá a že by byl můj pes vnímán opravdu jako „Tenčí“. A tak jsem Tenshiho odložila k ledu. Alespoň do té doby, než teenageři budou recitovat ony již dříve zmíněné haiku a nebudou tedy mít hloupé poznámky na jméno mého psa.