Home sweet home

Zdravíme po dlouhé době naše čtenáře!

Je krásné vrátit se domů ze světa a zjistit, že některé věci se i nadále nemění. Třeba naše politická scéna, která nás s úspěchem ztrapňuje v očích světové veřejnosti již od dob vlády předchozího prezidenta.

A nebo naše malá akití scéna. Nyní můžete dokonce vybírat mezi dvěma chovatelskými kluby. Záleží jen na tom, jestli chcete na akitách množit a nebo na nich chcete množit. Otázka spíš je, za jak dlouho se ty naše dvě slavné instituce vzájemně požerou. Nenávist je třeba pěstovat, lhostejno ke komu. KCHMPP již nejspíš tak trochu teče do bot, když cítí potřebu spamovat mailové schránky všech svých bývalých členů (toliko k tomu, když si naivně myslíte, že vás třeba někdo vyřadit z databáze..) zbytečnou pozvánkou na nějakou bezvýznamnou klubovou výstavu. Ach, jak ráda bych Ořecha přihlásila a nahamounila si nějaký ten pohárek!!! Bohužel však zdá se, že v téhle malé zemi již není jediná osoba, které by nebylo známo, že můj chlupáč jaksi postrádá jedno varle. Možná ale, když se budu dostatečně usmívat, bude to k vítězství stačit?

Každopádně plánuju založit svůj vlastní klub. Vstup do něj bude povolen pouze nemocným a invalidům. Doufám jen, že nějaký chytrák nezačne oškubávat svého psa nebo mu přišívat druhou hlavu jen proto, aby mohl být ten první (a jediný) člen..

Ehm.

A teď zase něco nového ode mne: před pár měsíci jsem měla možnost navštívit mezinárodní psí výstavu. Dost daleko na to, abych měla jistotu, že se vyhnu všem těm existencím z obou stran výstavního kruhu, kterým občas nemá šanci uniknout ani ten, kdo jede, například, do Rakouska.

Víc už  ale neprozradím. Pokud jste zvědaví, jak se vystavuje na druhé straně Německa, potom směle do sekce Články --> Akití svět.

PS: Děkuji všímavému čtenáři za upozornění na chybu v článku!

Hezký zbytek léta všem!