Letošní léto zdálo se býti poněkud nešťastným - když odhlédneme od povodní, tak především v ohledu, jak málo jsme měli času na to užít si pořádné volno. Avšak i tu relativně krátkou dobu jsme využili beze zbytku. V následujícím článku najdete souhrn všeho, co jsme podnikali od června do října.
1) Mariánské údolí (6.6.2010)
Naše stálice, kam se rádi znova a znova vracíme. Tentokrát jsme zamířili netradiční cestou - a zjistili, že vede kamsi do polí. Protože nebylo moc co fotit, i dokumentace je jen velmi poskrovnu.
--->FOTOGALERIE<--
2) Chrastava (5.7.2010)
Letos jsme do hor zamířili mimo jiné i kvůli dogtreku, ale stihli jsme i několik procházek po okolí. To vše v době, než se do této oblasti přivalila ničivá voda.
--->FOTOGALERIE<--
3) Hurá na houby (19.8.2010)
Rostly loni, rostly i letos. Při svém průzkumu lesem jsme narazili na krásnou vyhlídku do kraje. Je zastrčená, mimo hlavní cesty a vědí o ni asi jenom houbař.
--->FOTOGALERIE<--
4) Mohelenská hadcová step (20.8.2010)
Jižní Morava, to je nejen víno, ale hlavně krásná příroda. Mezi skvosty patří i okolí Mohelna, obzvláště její hadcová step. Idylku trochu kazí nevzhledné komíny blízké jaderné elektrárny, ale jinak nelze unikátní místní přírodě vůbec nic vytknout.
--->FOTOGALERIE<--
5) Na Kraví horu (21.8.2010)
Tentokrát nemáme na mysli proslavenou Brněnskou Monte Bů, ale kopec, který se nechází nedaleko Senorad. Řeka, lesy, louky a modré nebe.. co víc si přát?
--->FOTOGALERIE<--
6) Národní park Podyjí a Hardegg (22.8.2010)
Tady nás čekalo překvapení, ledva jsme v Čížově vylezli z auta: za plotem blízkého domku se totiž producírovala červená akita! Jinak Podyjí se nachází na samé hranici s Rakouskem, kterou lze velmi pohodlně překročit a ocitnete se v údajně nejmenším Rakouském městečku Hardegg, jemuž vévodí stejnojmenný hrad. Přechod Čížov - Hardegg není to jediné, co Podyjí nabízí a my se sem plánujeme zase vrátit.
--->FOTOGALERIE<--
7) Pouštění draka (28.10.2010)
Podzim, to jsou jednoznačně draci. A my letos pořídili nový model. Ne, že bychom byli tak rozmarní, ale náš starý tukan prostě nechce létat, takže jsme si opatřili tentokrát dravého ptáka a vyrazili na Stránskou skálu. I při slabém větru jsme dokázali draka udržet alespoň chvíli ve vzduchu. Lítání jsme si zopakovali ještě později na Bílé hoře, ale příští rok si budeme opět muset pořídit nový model. Ztratili jsme totiž to nejdůležitější: tyčku z kostry.
--->FOTOGALERIE<--
8) Mariánské údolí (30.10.2010)
Opět jsme se vydali na naše oblíbené místo, tentokrát oděné do podzimního hávu. Vodní nádrže ukládající se ke spánku, nehybní rybáři a zlaté listí - to vše působilo nostalgicky.
--->FOTOGALERIE<--
