Nejen akitami živ je člověk a tak jsme se na státní svátek vydali podmračeným ránem směrem ku Praze, abychom se setkali s partičkou prima lidí, z nichž většinu jsme dosud znali pouze virtuálně. Courání s chlupáči bylo naplánováno v okolí Berouna a sešla se opravdu pestrá směs plemen. Co se barev týče, převažovala jednoznačně růžová, která ostatně byla skrytým mottem tohoto srazu.
Vrchní mozek všech lumpáren, pí Ešusová totiž dostala, vzhledem ke své zálibě v černé, od přítomných slušivý zimní set v zářivě růžové, který předvedla ještě na parkovišti. Pak už jsme se všichni odebrali směrem, který znala jen pí Brůtová a cestu nám zpestřovala hra připravená místními pro děti: otázky k pohádkám, na tuhých kartičkách. Některé nás docela potrápily a zdá se, že blížící se Vánoce jsou skvělou příležitostí, jak vzniklé mezery ve vzdělání doplnit.
Když jsme konečně opustili civilizaci a dočvachtali až k řece, byla psiska následně uvolněna a vytvořila ohromný pobíhající chumel. Někteří, jako Ešus, byli na pohyb poměrně nenároční, neboť se drželi velmi blízko určitého bodu, kupříkladu pruhovaného kožichu přítomné Fáji. Jiní, například nejmenovaný Ořech, nehleděli vpravo, vlevo a zdrhali v dál. Po chvíli brodění se mlaskavým bahýnkem se po naší pravici otevřelo pole, za kterým se tyčila úchvatná skaliska. Zastavili jsme, abychom směnili napečené dobroty a vyfasovali grog a mlčky jsme obdivovali půvabné útvary. Ovšem jen do chvíle, kdy jsme zjistili, že budeme muset vzhůru.
Vrhli jsme se do toho s vervou a záviděli psům jejich pohon na všechny čtyři, protože zatímco oni se zdárně blížili na vrchol, my klouzali a čvachtali po rozmáčené stezičce. Zvláštní ocenění patří pí Brůtové a pí Kachně za nadlidské výkony, které během výstupu podávaly. Já se vyplazila jako poslední, ale stálo to za to! Ostroh, který se tyčil nad řekou totiž poskytoval neuvěřitelný výhled do kraje. Fotomilové vytasili foťáky a dokumentovali přírodu, letící kachny a nebohého Ešusa, který dostal na hlavu růžový turban.
Pak jsme se vydali po stopách pohádkových kartiček zpátky do Berouna, kde jsme v místní hospůdce od matky zločinu Ešusky vyfasovali skvělé pamětní medaile a upomínkové listy. Volná zábava pokračovala ještě několik hodin, než jsme se všichni rozešli do svých domovů.
A dojmy? Veskrze rrůžové! Díky moc všem zúčastněným za báječnou, pohodovou akci.
-->FOTOGALERIE<--
