Japonština IV

Čtení
Jak už jsme si řekli, s výjimkou samohlásek a, i , u, e, o + samostatně stojícího písmene N jsou obě japonské abecedy slabikové. Většina slabik je pravidelná, tj. k souhlásce se připojuje samohláska a tvoří se logická řada, např. od K je to Ka, Ki, Ku, Ke, Ko.
V základní sadě hiragany však najdeme několik výjimek; v tabulce jsou vyznačeny červeně a roomaji nám napoví, jak je číst. (Řádky jsou uspořádány zleva doprava; jeden řádek = jedna slabičná řada; vlevo roomaji, vpravo příslušný zápis.)

Shi = Ši (například shigoto = šigoto)
Chi = Či (například tsuchi = cuči)
Tsu = Cu (například tsubasa = cubasa)
Fu = Fu (například fuji = fudži)
Ya = Ja; Yu = Ju; Yo = Jo


Jednoduché? Tak pojďme na variace. Zde jsem červeně vyznačila čtyři slabiky. Při bližším prozkoumání zjistíte, že se tam vyskytuje dvakrát Ji (dži) a Zu (zu, dzu). Variací z Shi a Chi vzniká Ji, variací Su a Tsu vzniká Zu. Nemusíte se tím příliš trápit, více se používá Ji vzniklé z Shi a Zu vzniklé ze Su.

 

Takže ještě jednou shrneme:

Ji = Dži (například jitensha = džitenša)
Zu = Zu, Dzu (například shizuka = šizuka, šidzuka).


U tzv. „Z“ řady se ještě na chvíli zastavím. Zde je možné dvojí čtení: Z- nebo Dz-. Pravděpodobně je to na libovůli čtenáře (slyšela jsem od rodilých mluvčích používat obě varianty), nicméně bych opět pěkně poprosila, netahat to do zápisu. Kamikaze ≠ Kamikadze!!!!!



Zbývají kombinace. Jde v podstatě o kombinaci dvou řad za vzniku nové slabiky. Příklad? Ki + Ya = Kya, nikoliv Kiya. Kiya totiž ≠ Kya! V prvním případě jde o dvě slabiky, v druhém pouze o jednu. Kombinaci vytvoříte tak, že napíšete slabiku příslušné řady (např. Ki) a k tomu hned těsně vedle nebo pod (pokud píšete shora dolů) ve cca čtvrtinové velikosti ya, yu nebo yo.
V tabulce tentokrát není zvýrazněné nic, nicméně platí tato pravidla:
* Každé Y = J. To znamená, že Kya bude Kja, Ryo bude Rjo a podobně.
* Každé J = Dž. Ja je Dža, Ju je Džu, Jo = Džo
* Každé Sh = Š. Sha je tedy Ša.

Shrnutí?

Kya = Kja; Kyu = Kju; Kyo = Kjo
Sha = Ša; Shu = Šu; Sho = Šo
Cha = Ča; Chu = Ču; Cho = Čo
Hya = Hja; Hyu = Hju; Hyo = Hjo
Mya = Mja; Myu = Mju; Myo = Mjo
Rya = Rja; Ryu = Rju; Ryo = Rjo
Gya = Gja; Gyu = Gju; Gyo = Gjo
Ja = Dža; Ju = Džu; Jo = Džo
Bya = Bja; Byu = Bju; Byo = Bjo
Pya = Pja; Pyu = Pju; Pyo = Pjo



A je to! Ještě jednou, pro větší přehlednost, uvedu:

Shi = Ši
Chi = Či
Tsu = Cu
Fu = Fu
Ji = Dži
Zu = Zu, Dzu
Ya = Ja; Yu = Ju; Yo = Jo
Kya = Kja; Kyu = Kju; Kyo = Kjo
Sha = Ša; Shu = Šu; Sho = Šo
Cha = Ča; Chu = Ču; Cho = Čo
Hya = Hja; Hyu = Hju; Hyo = Hjo
Mya = Mja; Myu = Mju; Myo = Mjo
Rya = Rja; Ryu = Rju; Ryo = Rjo
Gya = Gja; Gyu = Gju; Gyo = Gjo
Ja = Dža; Ju = Džu; Jo = Džo
Bya = Bja; Byu = Bju; Byo = Bjo
Pya = Pja; Pyu = Pju; Pyo = Pjo

Ostatní slabiky se čtou více méně tak, jak to vidíte; opět se to liší mluvčí od mluvčího. R se vyslovuje jako něco mezi R a L, ale slyšela jsem jak výrazné R, tak výrazné L. H je s přídechem, takže zní spíš jako Ch.
Výjimky ve výslovnosti vznikají také v závislosti na kontextu (Ha sloužící jako částice se čte jako Wa; podobně Wo se čtě jako O, He jako E, etc.), případně na slovech (senpai = sempaj: np = mp; sensei = sensé, nikoliv sensej!), ale tím se nyní příliš netrapte, pro naše účely to není zas tak důležité a určitě se k tomu ještě vrátíme.

Poslední věcí, na kterou můžete narazit, a která vyžaduje vysvětlení jsou tzv. zdvojené souhlásky. Co mám na mysli? Například slovo masshiro. Jak je možné, že jsou tam dvě souhlásky za sebou, když jsme si řekli, že jediná samostatně stojící souhláska je N a každá další k sobě potřebuje samohlásku? A jak se to vlastně čte?
Tajemství zápisu těchto „dvojhlásek“ spočívá v tom, že první souhláska ze dvou po sobě následujících se zapíše jako malé Tsu:

Ma-s-shi-ro

Platí to naprosto obecně, takže malé Tsu může znamenat jak S, tak T, tak K..

A čtení? To je také jednoduché: ve slově uděláte jakoby pomlčku, krátké zaváhání, čili Ma-širo.

Tak a teorie je za námi. Pokud není cokoliv jasné, nebojte se zeptat. A napříště již doufám, že jako zkušení mazáci už s výslovností nebudete mít sebemenší problém.

Poznámka na závěr: Tabluky s Hiraganou pocházejí ze stránky www.stockkanji.com a byly mnou upraveny podle mých vědomostí tak, aby byly srozumitelné českému publiku. Pokud je chcete přebírat na své weby, nezapomeňte vždy(!) připojit zdroj. Výše zmíněnou stránku vůbec doporučuji probrouzdat, je opravdu zajímavá.